Petr Utěkal

Perpeetum mobile

7. 11. 2012 8:23:44
Platí zákon o zachování hmoty, platí zákon o zachování energie. Na jejich základě a ještě dalších přírodních zákonů je každému jasné, že perpeetum mobile není možné. Stále však existuje pár jedinců, kteří se navzdory tomu snaží perpetum mobile sestrojit. Toto počínání se obecně považuje za pošetilé.

Jelikož peníze jsou také určitou formou hmoty nebo energie, měly by uvedené zákony platit i zde. Nemělo by být možné s penězi pohybovat, aniž by jich určitá část byla spotřebována, a nebo naopak vytvářet další peníze jen tím, že s nimi budeme jen pohybovat. Tato velmi nebezpečná iluze je ale stále bankami a burzovními makléři vytvářena a za pošetilou ji nikdo nepovažuje. Banky údajně dosahují nesmírných zisků jen tím, že obchodují s cennými papíry, dluhopisy a jinými aktivy, burzovní makléři Vám volají, aby jste investovali tu do argentinského hovězího, tu do obilí, nebo do něčeho jiného a slibují tučné zisky. Kdyby ovšem banky peníze investovaly tak, že by „vyráběly“ další peníze – např. investicemi do nějaké fabriky na něco, co se vyrobí a prodá, nebo kdyby Vaše investice do hovězího vedly k nákupu telat a jejich vykrmení – to bych chápal. To není žádné perpeetum mobile, to stojí určitou energii, nebo lépe vloženou práci. Ale tak to není. Banky už žádnou výrobu čehokoliv nefinancují. Makléři Vaše peníze nedají farmářům. Pouze kupují papíry, jejichž cena je na trhu výhodná (tj. nízká), aby je opět někomu prodali, až bude zase výhodná (tj. tentokrát vysoká). Když odhlédneme od skutečnosti, že se tak skutečně děje, takže musí existovat nějaký pitomec (spousty pitomců), který s nimi tyto obchody dělá, vypadá to jako perpeetum mobile. Peníze se někam dají a aniž by jste vložili nějakou práci, rozmnoží se. Stačí mít těch peněz dost a ony se Vám budou stále množit. Jenže – perpeetum mobile fakt neexistuje. Můžete mi věřit, zkoušel jsem to. Takže je jediné vysvětlení: Ty zmnožené peníze byly někomu ukradeny. Někde prostě musí chybět. A pokud Vám to už nedošlo – jste to Vy, kdo je okrádán, Vy, co svěřujete své peníze bance. Banka s Vašimi penězi spekuluje, občas – ne zrovna vyjímečně – to dělá blbě a zkrachuje a ten, kdo přijde o všechno, jste Vy. A ještě si za to od Vás nechá platit ne zrovna malé peníze (alespoň v tomto státě). A přitom by to mělo být naopak. Tím, že vkládáte své peníze do banky, stáváte se vlastně investory Vy – ale už se Vám stalo, že by Vás navštívil zástupce banky a s hlubokou úklonou Vám sdělil, že banka dosáhla značných zisků za pomoci Vašich peněz a tedy Vám nese Váš podíl na zisku? Já jsem podobný případ dosud nezaznamenal. I když – teoreticky to možné je, jmenuje se to úroky. Jenže ty nejsou počítány ze zisku, ty se určují v jakémsi podivném poměru k sazbám, vydávaným centrální (státní) bankou. Tak se stát o nás stará. Když banka dosáhne zisku (ukradne někomu dost peněz), nepodělí se o něj s Vámi, ale vyplatí své šéfy, odvede daně státu a koupí si barák. Když banka zkrachuje, ochotně se za souhlasu státu o manko s Vámi podělí. Své šéfy vyplatí, to ano, ale daně neodvede.

To vše se děje jen proto, že se stát a banky tváří, že perpeetum mobile existuje a my jsme jim na to skočili. Jenže – peníze je třeba vyrobit, ty se nedají vysedět v hnízdě v bance nebo na úřadě. Tam se jenom spotřebovávají, ať si ČSÚ říká o HDP co chce. Občas se zdá, že to stát už i chápe, protože například chce zvyšovat poplatky za cokoliv. A dělá to mazaně: Třeba potřebujete učinit nějaký zápis o své nemovitosti do katastru. Nestačí, že musíte žádost podpořit poplatkem, navíc musíte doložit třeba Výpis z obchodního rejstříku. Příslušný úředník na Katastru by sice mohl sám (počítačem) nahlédnout do Rejstříku – ostatně oba úřady patří státu – ale to nejde. Vy musíte dojít na ten Rejstřík, tam zaplatit a dostanete Výpis. S ním musíte k notáři, zaplatit a ověřit kopii (Katastr vyžaduje ověřenou kopii). Jenže to je jako bychom se živili jen 100% recyklovanou stravou. Jednak by té stravy stále ubývalo, jednak by v ní bylo stále méně živin. Nakonec bychom umřeli hlady. No a nepřestaneme-li věřit na perpeetum mobile, umřeme taky.

Autor: Petr Utěkal | karma: 16.09 | přečteno: 781 ×
Poslední články autora